1) Jaké byly tvoje začátky v kolové ?
S kolovou jsem začal v oddílu v Sulzu a bylo to v lednu roku 2001, kdy mi bylo 7 let. Náš rodinný přítel hrál v té době kolovou a zeptal se mě, zda-li bych to také nechtěl vyzkoušet. Šel jsem se podívat na trénink a od toho momentu si neumím život bez kolové představit. První roky jsem strávil v Sulzu, než jsem pak o 5 let později v roce 2006 začal hrát v Höchstu.
2) Jak je na tom kolová s popularitou a podporou ve vašem regionu a obecně v Rakousku ?
U nás ve Vorarlbergu nyní spousta lidí ví, co je to kolová. Samozřejmě nemá kolová takovou popularitu jako velké sporty, kterými jsou například fotbal, lyžování nebo také hokej, ale díky tomu, že jsme byli v posledních letech velmi úspěšní se nyní kolová těší mnohem většímu zájmu od širší veřejnosti a lidé tak u nás v regionu znají nejen kolovou jako sport, ale i nás jako hráče. Ve zbytku Rakouska to ale bohužel vypadá poněkud jinak. Mimo region Vorarlbergu fungují oddíly bohužel pouze v St. Pöltenu a ve Schwechatu. Byl zde jeden pokus o založení oddílu v Deutschlandsbergu ve Štýrsku, ale tento projekt bohužel po několika letech skončil. Protože se ve středu a na východě Rakouska kolová tolik nehraje, je globálně v celém státě popularita poněkud nízká.
3) Na MS v kolové jsi poprvé startoval ve velmi nízkém věku. Jaké to bylo, jak jsi se k tomu dostal a jak jsi si to užil ?
Mistrovství Světa se tehdy konalo od 26. – 28. listopadu 2010 a mě bylo 10 dní před začátkem šampionátu čerstvě 17 let. Byl to velmi hezký pocit a skvělá zkušenost. Byl jsem velmi nervózní, speciálně před prvním zápasem v pátek večer proti Česku. Porsche Arena ve Stuttgartu byla se svými 6.000 fanoušky pro první účast na MS opravdu tou nejtvrdší zkouškou. Byl jsem daleko nejmladším účastníkem v celém startovním poli a všichni ostatní hráči měli nesrovnatelně více zkušeností. Nakonec to byla ale spíše výhoda, že jsem byl takto mladý a mohl jsem se již v tak nízkém věku učit hrát s rozvahou a o hře více přemýšlet. V konečném součtu byla bronzová medaile opravdu skvělým výsledkem. Uvědomil jsem si, že pokud má být začátkem bronzová medaile, chci co nejdříve dosáhnout na titul.
4) Myslíš, že tě Dietmar Schneider, se kterým jsi startoval na svém prvním MS, „vytáhnul“ mezi světovou špičku v kolové ?
Určitě ano. Didi aktuálně neměl žádného spoluhráče a přijal tak výzvu hrát se mnou. Do našeho společného působení jsme šli bez větších očekávání. Že nám to bude tak skvěle fungovat a že z toho bude 1. titul na Mistrovství Světa pro Rakousko, na to si zřejmě nikdo netroufal ani pomyslet. Didi mi svými zkušenostmi velmi pomohl a během našich tří společných let jsem se toho mnoho naučil. Myslím že to byla skvělá kombinace díky tomu, jaké měl Didi zkušenosti a já že byl mezi elitou absolutním nováčkem. Toto období pro mě bylo velmi důležité co se týče mého vývoje v kolové.
5) Kolik jsi od začátku do dnes vystřídal spoluhráčů ?
V Sulzu jsem vystřídal tři spoluhráče, než všichni z nich s kolovou skončili a já tak neměl nikoho k sobě a proto jsem začal hrát v roce 2006 v Höchstu. Tam jsem hrál od roku 2006 do roku 2009 s Lukasem Schneiderem, poté v letech 2010 a 2011 s Johannesem Bauerem v juniorské kategorii. Poté jsem začal hrát s Didim Schneiderem v 1. lize. Vyjímečně jsem v roce 2010 na Mistrovství Evropy U23 nastoupil s Florianem Fischerem. Od roku 2013 do roku 2020 jsem hrál s Markusem Bröllem, který na finále Světového Poháru v roce 2020 ukončil svoji velmi úspěšnou kariéru. V roce 2020 jsem pak přestoupil z Höchstu do Dornbirnu a od té doby hraji se Stefanem Feursteinem. V součtu je tedy nyní Stefan mým devátým spoluhráčem.
6) Jak vypadá tvůj klasický tréninkový týden ?
Trénuji v pondělí, ve středu a ve čtvrtek vždy 2 hodiny na kole v hale. Dodatečně chodím většinou v úterý běhat a o víkendu dle počasí buďto na dlouhé vycházky, na lyže, nebo znovu běhat.
7) Jak se pro vás změnily tréninkové podmínky teď v období pandemie?
Máme to štěstí, že jsme považováni za vrcholové sportovce a můžeme tak nyní trénovat. Musíme však předložit vždy jednou za týden negativní antigenní test. V hale může být při tréninku pouze omezené množství osob a nemůžeme používat šatny ani sprchy.
8) Je některý úspěch či výsledek, kterého si vážíš více než těch ostatních ? Jestli ano, který?
Zisk prvního titulu na Mistrovství Světa byl opravdu nezapomenutelným zážitkem. Byl to první titul z MS pro Rakousko a já byl nejmladším Mistrem Světa v historii kolové. To bylo opravdu skvělé. Chtěli jsme samozřejmě o titul bojovat ale tento boj byl s ostatními týmy velmi vyrovnaný. To, že se nám podařilo titul získat pro nás bylo opravdu neuvěřitelné.
9) V Rakousku je v porovnání s Německem a Švýcarskem velmi málo klubů kolové. I přesto jste naprostá špička. Jaký je na tohle recept?
Myslím, že jsme měli v posledních letech v Höchstu skvělé podmínky pro trénink. Na začátku jsme měli 3 skvělé týmy na vysoké úrovni, které se na každém tréninku vždy vzájemně vybízely k lepším a lepším výkonům. Když skončil Didi, zůstaly jsme 2 týmy ( já s Markusem ) a Florian se Simonem, které byly stále na vysoké úrovni. Když pak dva kvalitní týmy proti sobě 3x týdně hrají a trénují spolu, pomáhají si tak přirozeně navzájem k lepším výkonům. Na mezinárodních turnajích jsme nebyli úspěšní jen my s Markusem. Také Florian se Simonem vyhráli mnoho kol Světového Poháru a na Mistrovství Evropy získali umístění na stupních vítězů. Mnoho oddílů v Německu nebo Švýcarsku mají dobré týmy, ale většinou nemají stejně dobrého tréninkového partnera nebo silnou konkurenci v okolí, se kterou by mohli trénovat. Myslím, že toto je důvod, proč nám to během posledních let v Höchstu tak skvěle fungovalo.
10) Myslíš, že někdo dokáže v kolové překonat v zisku titulů bratry Pospíšilovi ? Máš se sedmi tituly jednoznačně nejlépe našlápnuto. Máš takovou ambici ?
Myslím si, že tento rekord zůstane navždy nepřekonán. Neumím si představit, že někdo dokáže získat 20 titulů Mistra Světa. Ano, se sedmi tituly jsem zřejmě po bratrech Pospíšilových v tabulce nejúspěšnějším hráčem co se týče Mistrovství Světa, ale chybí mi ještě příliš mnoho titulů abych se jim alespoň přiblížil. Mým cílem je ale samozřejmě dostat se této hranici dvaceti titulů co nejblíže. Konkurence ale nikdy nespí a pak se také může objevit situace jakou prožíváme nyní kvůli pandemii, kvůli které jsme například ztratili jeden rok a možnou šanci na další titul a není ani jisté, zda-li letošní rok nebude v tomto úplně stejný.
11) Po ukončení kariéry tvého dosavadního spoluhráče Markuse Brölla teď tvoříte nový tým se Stefanem Feursteinem. Funguje to mezi vámi dobře jak na hřišti, tak mimo něj ?
Byl jsem velmi rád, že jsem potom co Markus ukončil kariéru našel nového spoluhráče ve Stefanovi. Je to velmi dobrý hráč, který už také nasbíral mnoho mezinárodních zkušeností. Nyní spolu trénujeme rok, s malým přerušením kvůli pandemii. Po tomto společném roce jsme již udělali určité pokroky a doufáme, že to tak půjde i nadále. Bohužel nemůžeme nyní vyhodnotit jak jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými týmy. V minulém roce byly téměř všechny turnaje odloženy, nebo zrušeny. Skvěle si rozumíme jak na hřišti tak mimo něj a velmi nás to oba baví.
12) Jak vnímáš vývoj kolové v Evropě?
Myslím, že vývoj v posledních letech byl vzhledem k počtu sportovců poněkud negativní. To postihlo jak národní tak mezinárodní soutěže. Stále se ale snažíme dělat náš sport známějším a také přivést ke kolové více dětí. Ve Vorarlbergu je nyní vývoj v nejmladších kategoriích velmi pozitivní. Máme nyní více mladých členů, než v posledních letech. Nejtěžší je, aby byli nejmladší začátečníci dostatečně motivováni k tomu, aby u kolové zůstali. Myslím si tak, že by se situace s mládeží mohla zlepšit v celé Evropě.
13) Věříš, že se jednoho dne dostane kolová na Olympiádu, nebo že se stane plně profesionálním sportem ?
Myslím, že to bude velmi těžké, dostat kolovou a nebo obecně sálovou cyklistiku na Olympijské hry. Pokud jsem správně informován, musí být v daném sportu zapojen určitý počet států a v tomto má sálová cyklistika zřejmě ještě co dohánět. I profesionalizace našeho sportu bude velmi těžkou úlohou. Kolová je velmi namáhavý sport a ti, kteří s ní začínají se ji bohužel nemohou naučit tak rychle, jako například fotbal. Hráči kolové musí mít velkou motivací tvrdě trénovat a spoustu ostatních věcí tomu obětovat. Velká rodina, kterou hráči kolové tvoří za to ale rozhodně stojí. Lidé z různých států mezi sebou díky kolové navazují velmi úzká přátelství. Samozřejmě se ale všichni snažíme, aby byla kolová profesionálním sportem a úplně ten největší cíl by byla účast na Olympiádě.
14) Myslíš si, že se mezinárodní soutěže a hlavně Mistrovství Světa v roce 2021 již uskuteční ?
Velmi doufám, že akce v roce 2021 se budou moci odehrát. Samozřejmě je nyní situace ve většině zemí ještě taková, že lidé musí bojovat se všemi různými omezeními. Když se ale těmto zemím podaří zvládnout očkování a naočkovat tu nejohroženější skupinu lidí, snad by se vše již v létě letošního roku mohlo navracet k „normálu“. Nyní musíme ještě chvíli zůstat trpěliví a co nejvíce pomoci k tomu, aby tato katastrofa co nejdříve pominula a abychom se co nejdříve mohli zase věnovat naplno tomu, co máme všichni nejraději.
